Proč mám rád tuhle zem? Protože je, byla a bude multikulti. A nikdy jinak

…a teď mě ukamenujte. Ano, bude to i o slavících a jiných zpěváčcích. Vždyť Češi jsou na to prozpěvování, oslavování, vychvalování i pohoršování se experti.

Tak se nám to tady mele

„Už se perou. Už se perou.“ „Kuš Kelišová!“ Troška a jeho filmy. Kdo by se nezasmál u Slunce, seno… Avšak, kdo ocení Kameňák a jemu podobné? Většina, prostá většina, ta prostá většina? Dá se tomu ještě říkat umění?

A pak tu máme nestárnoucí komedie třeba Vrchní prchni, S tebou mě baví svět, Vesničko má středisková, Marečku, podejte mi pero nebo třeba novější Pelíšky. A k tomu kupu braku, která ani nestojí za zmínku. I to je Česko, i taková je česká kultura a umění. Nepřipadá vám to různorodé, takové multikulti?

Co je a co není multikulti?

Třeba jako když srovnáme tvorbu Karla Gotta, Kabátů, Michala Davida nebo Ortelu. Není to důkaz o tom, jak odlišné vnímání kultury u nás je? Jistě, je to nadnesené, ale nemají fanoušci Gotta jinou kulturu, třeba kulturu projevu než fanoušci Kabátů nebo Michala Davida? A co teprve Ortel? Taky tu máme Jarka Nohavicu, Tomáš Kluse nebo jsme měli Karla Kryla…

A víte, proč jsem rád, že ač jde o jiné kultury projevu, ještě pořád jsou všechny v té naší české škatulce? Proč se snažím ctít, že Česko je multikulti? Protože se ty projevy opravdu setkávají a střetávají zejména především slovně. Protože veškerá bouře, ač se bohužel může zvrhnout i do vulgarit nebo vyhrožování, nekončí většinou v agresivitě a násilí.

"Přes to všechno co lid v tom kraji zažíval,
probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva
a stále věří na rytíře z Blaníku,
než přijdou zvolil národ vyčkávací taktiku."

Zdroj: Tomáš Klus, Pánubohu do oken

To je to hezké

To je na české multikulti to hezké, že se budeme dohadovat, osočovat a nadávat si, ale na ulici vedle sebe klidně projdeme bez povšimnutí – ten pán v saku a elegantním kloboučku, ten vlasáč oblečený do křiváku i ta slečna, co vypadá, jako kdyby se právě zaletěla obléknout na Mars. Jsme prostě multikulti, jen se podívejte kolem sebe. Copak je zde nějaká uniformita, jednota názorů?

Možná se shodneme na tom, že demokracie je fajn (ale ani tím si nejsem jist vzhledem k široké skupině lidí, kteří pořád opěvují staré komunistické časy). Ale určitě se neshodneme na tom, jak by ta česká demokracie vlastně měla vypadat. Vždyť tu máme nejenom ano, ale taky někdy i ne, socany, odeesáky a jiný ptáky, ale třeba taky piráty, ke slovenskýmu Babišovi i uřvanýho Japonce a další přistěhovalce, kteří dle svých slov právě pro náš národ něco dělají. Aha, tak tak to tedy je…

Měli jsme tu faráře Toufara, kterého chceme prohlásit za svatého. Co vlastně udělal, kromě toho, že zemřel krutou smrtí? Jsou tu (nebo tu byli) ti, kteří jeho mučení vykonávali a ti, kteří k němu dali rozkaz. A máme tu taky ty, kteří jeho životní příběh snad ani neberou jako pravdivý. Ale snad se shodneme na tom, že mučení nevinných lidí je zavrženíhodné zlo. A to mám na Česku rád, že nakonec tu základní formu zla a dobra aspoň rozeznáme. A můžeme se předtím vzájemně bít o malých zlech a dobrech a osočovat jeden druhého, že právě on je to zlo.  Máme prostě rádi pohádky. 

A kdo je vlastně tím Švejkem?

Jistě, jsme národ Švejků, ale opravdu je každý Čech jen tím milým rádoby hlupáčkem, který z každé situace umí vyjít se spokojeností v srdci a úsměvem na rtech? A není trochu švejkovská taky ona korupce, podplácení, zištné kamarádičkovství nebo ty naše věčné střety zájmů? Není tu dost lidí, kteří si hrabají na vlastním písečku? Jistě, tady tu po nich dost lidí plive, ale jak by se zachoval takový typický Čech být na jejich místě? A co ti věční stěžovači? To je trochu jiné kafe, že?

A Zeman na hradě a jeho voliči, kteří z něho dělají poloboha. Kdo to je a jak je definovat? A nejsou o tolik jiní než ti fanoušci knížete nebo aktuálně Horáčka? Kdo je elita národa a hlavně, kdo má právo o tom rozhodovat, někoho označovat za elitu a dalšího za póvl? Nikdo, ačkoli to dělají všichni. Kdo je tu bez viny a kdo je vlastně vinen? Koho soudíme a kdo má právo být soudcem? A to mám na Česku rád, že není jednoznačné, kdo je dobrý a kdo je špatný. Lidé jsou různí a mají různé názory, možná tak různé, že bych to nazval jako různé kultury. Ne možná, už v nadpise jsem to nazval multikulti, snad mi odpustíte.

Kdo je poražený a kdo vítěz?

A přesto se ve finále klidně můžeme všichni setkat na Staromáku, když vítáme hokejisty z Nagana. Vzpomínáte ještě? Jsou okamžiky, kdy je úplně jedno, kdo koho volí, kdo má, nemá nebo musí mít EET nebo jestli stojí na straně Banga nebo Ortel. Jsme různí a stejně se někdy dokážeme shodnout v tom, že jsme Češi a že jsme na to pyšní. Jsme totiž také hokejisté nebo fotbalisté. Jistě, ne všichni.

Vidím tu obrovskou skupinu ženských (a možná) i chlapů, který v magazínech a na internetu shánějí zázraky na hubnutí, utrácejí za to dohromady miliony a ještě o tom věčně pindají na internetu. Vidím ty utahané hospodyňky, které si chtějí „odpočinout“ u seriálu na Nově či na Primě (i diváci mainstreamových televizí mají podle mě specifickou kulturu). Registruji chlapy, co se celý den válejí na gauči a koukají na sport. A pak tu máme Martinu Sáblíkovou, Petru Kvitovou, Evu Samkovou, Gabrielu Koukalovou a mnohé další krásky, máme tu třeba zázračného Adama Ondry, kteří život naplnili sportem a rozhodně nežijí životy jiných, třeba filmových postav. Není to taky úplně jiná kultura než těch věčných televizních diváků nebo třeba čtenářů bulváru?

Někdo celý život jenom sní o krásné postavě, spokojeném životu, naplnění, radosti, lásce - a někdo jiný každý den ráno vstane, maká a koná tak, aby své sny naplnil. A chválabohu je plno lidí, kterým se to povede. A to mám na Česku rád, že je úplně jedno, o čem kdo sní, ale že je tu prostor, aby se ty sny staly realitou. A že se většinou nemusíme bát, že pokud někdo naplní svůj sen, zničí přitom ten náš.

Pokud Ortel snil o Slavíkovi, chtěl být slavným zpěvákem, jeho sen se naplnil. Vůbec přitom nemusí umět zpívat, ale pro mě je důležité, že mé sny tím opravdu nijak neohrozil (ano, s fašisty by to zajisté bylo jinak). Kdyby propagoval fašismus, měl by být zavřený, ne? I kdyby propagoval jakékoli ideologie, že dostal nějakou, v čase dávno ztracenou, cenu mu k jejich prosazování nepomůže. Ale pomůže mu ten mediální humbuk kolem toho, tedy mu pomáhají všichni, i ti, co ho odsuzují. Všichni pomáhají propagovat jméno Ortel (včetně mě), méně už jeho myšlenky, o kterých opravdu nevím vůbec nic – a nejsem si jist, že o nich vědět potřebuji.

Je mi to vlastně jedno

Já můžu poslouchat muziku, která oslovuje mě, můžu vychvalovat umění, které považuji za umění já a můžu je i ocenit. A můžu si ještě naštěstí myslet, co chci, snad můžu i psát co chci, když píšu o sobě a neohrožuji tak něčí sen, sen o svobodě, radosti a třeba i kráse, kráse umění. Dokonce si třeba můžu udělat vlastní medaili a někomu ji darovat. Tak jaképak dohadování o ceny?

Happyend nesmí chybět, vždyť budou Vánoce...

Jsme taková multikulti - sluníčkáři, kavárníci, i ti, co proti nim statečně bojují, údajně místo rytířů z Blaníku. Jsme pejskaři a kočkomilové, kutilové i sportovci. Jsme švejkové, havloidi, zemanobijci a poskoci knížete a jíme to, co nám Babiš přichystá. Jsme povaleči, pravdoláskaři i hrdinové. Ale snad vše děláme v rámci toho obohacení svých postojů, ideálů a kultur. Snad zásadně neničíme své kultury navzájem a snad je vlastně o co stát.

Jsme prostě multikulti. Jsem za to rád a pevně věřím, že to tak bude pořád.

A nikdy jinak.

Něco málo pod čarou

Z wiki: „kultura (lat. cultura, „co je třeba pěstovat“) označuje v užším slova smyslu soubor vybraných a tvůrčích lidských činností, jako je například literatura, umění, divadlo, náboženství, případně i vzdělávání. V širším smyslu, zejména ve společenských vědách, je to systém všech významů, činností a vzorců chování, které si člověk osvojuje až jako člen společnosti, kde se tato kultura pěstuje a předává.“

Dostal jsem se od umění ke sportu, k tomu, čím člověk žije. Mám pocit, že i to vypovídá něco o kultuře. Dovolil jsem si odlehčit tak těžkou debatu, která tu teď probíhá. Chtěl jsem tu do blogů přinést trochu vstřícnosti, tolerance a slušnosti. Prosím, ať je váš názor jakýkoliv, snažte se tu vstřícnost, toleranci a slušnost udržet také v diskuzi. Děkuji!