Nikdy! Nikdy jsem neselhal

"To myslíš vážně, kocoure? Opravdu?" Opravdu si můžu dovolit toto tvrdit a ještě použít jako nadpis? Ano, můžu. A chci to oslavit!

Můžu, pokud budu pokračovat: „Nikdy jsem neselhal v selhávání.“ Zase si tak trošku hraji se slovy a myšlenkami. A mám k tomu důvod. Včera by totiž Curt Cobain, člen legendárního Klubu 27 oslavil padesátiny. Zemřel v 27 letech, střelil se do hlavy.

Nedokážu si ho představit v padesáti letech, vy ano?

Jaký by tak asi byl Curt Cobain padesátník? Kam by se asi posunul? Dospěl by? Zmoudřel? Byl by lepším - anebo horším člověkem? To už se nikdy nedozvíme. Pravdou je, že Curt Cobain zůstal tím, kým byl. Byl sám sebou. A sám sebou už zůstane navěky. Stal se nesmrtelným, ač se z něho nikdy nestal padesátník, čtyřicátník nebo třicátník…

„Nikdy jsem neselhal v selhávání,“ to jsou slova, která jsem si půjčil od Curta Cobaina, svými slovy a projevem se nesmazatelně zapsal do dějin, minimálně do dějin rockové hudby. Ne každého osloví jeho hudba, ale jeho slova musejí donutit k přemýšlení každého.

Co je to vlastně úspěch? A můžeme si dovolit selhání? Co když se život stane sérií selhávání? A selhal Curt Cobain - nebo byl úspěšný?

Možná vám pomůže v onom přemýšlení poslední studiová skladba Nirvany: You Know You're Right, s veršem: „Nikdy  jsem neselhal v selhávání.“

A možná pomůže i připomenutí jedné z těch nejúspěšnějších skladeb Nirvany:  Smells Like Teen Spirit, kde mj. zazní: „Jsem nejhorší v tom, co dělám nejlíp.“ 

Přiznávám, mám Curta svým způsobem rád. Líbí se mi hudba Nirvany.

Pořád však platí, že svůj blog chci mít pozitivní, tedy tímto příspěvkem především slavím. Slavím jedny nedožité kulatiny, jedny narozeniny jedné legendy. A přestože už není mezi námi, přestože žil tak, jak žil, těším se z toho, co z jeho života zbylo, z toho, co po sobě zanechal.

Omlouvám se všem, kteří na základě nadpisu doufali, že odhalím něco z intimního života manželů Paroubkových. Jsou sice aktuálně v kurzu, ale jejich selhávání, třeba i to sexuální, určitě přestane být záhy zajímavé. Mě zajímá Curt Cobain. Legendy jsou legendy, navzdory současné politické situaci nebo osobnímu životu politiků a expolitiků.

Autor: Ondra Musil | úterý 21.2.2017 14:22 | karma článku: 10,25 | přečteno: 289x
  • Další články autora

Ondra Musil

Novoroční orgie

2.1.2018 v 16:17 | Karma: 7,74

Ondra Musil

Pravdoláskaři všech zemí světa...

18.12.2017 v 18:48 | Karma: 16,77

Ondra Musil

Něco od Martina, vlastně od Ondry

15.11.2017 v 15:39 | Karma: 9,53

Ondra Musil

Jaká je naše volba? Volíme...

19.10.2017 v 8:10 | Karma: 11,53

Ondra Musil

Karma, karma a zase ta karma

24.3.2017 v 16:17 | Karma: 14,03

Ondra Musil

A kde jsou sakra ty kytky?

8.3.2017 v 10:41 | Karma: 10,02

Ondra Musil

Jeden velký kýč

3.3.2017 v 9:16 | Karma: 7,57

Ondra Musil

R.I.P., pane Janota

2.3.2017 v 10:14 | Karma: 21,35

Ondra Musil

Promeškal jsem Valentýna

15.2.2017 v 10:34 | Karma: 15,52

Ondra Musil

Já jsem já

27.1.2017 v 9:40 | Karma: 6,18

Ondra Musil

Letos jsem zlobila

22.12.2016 v 8:37 | Karma: 13,37

Ondra Musil

Okno do duše?

13.12.2016 v 9:03 | Karma: 15,33
  • Počet článků 31
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 496x
Mám kolem sebe samé mazlí(č)ky, ne jednoho, hned několik. Občas je to pěkný chaos. To je tak, když bydlíte U KOCOURA DOMA, a ještě k tomu černého. Někdy se z toho člověk potřebuje vypsat – anebo vyspat?