Díky. Váš multikulti blog je krásně český. Vychází z ryzí české tradice pejsků a kočiček, co se spolu rozhodli udělat nejlepší dort na světě. Je v něm všechno dobré a konzumenta z toho bude ještě dlouho bolet břicho. A to je dobře.

Díky za komentář, podnětný komentář, který mě donutil k zamyšlení. Máte pravdu, rozhodl jsem se, že využiju to, co dělá radost nám doma, abych udělal radost i ostatním. Ano, pečeme tu na Idnesu dort s našimi chlupáči a dle toho to vypadá.:-)

Jsem kočkomil, chci být milý, chci mít a udržet blog pozitivní, pro někoho možná bez chuti, pro dalšího až příliš sladký. Náš kočkopsí dort nabízíme, ale nenutíme. Někdo si ho třeba jako dezert a příležitost k oddychu dá. Ale chápu, že ne každý je na sladké a přijde mu dort po chuti. Nemám nic proti odmítnutí nabídky z naší cukrárny:-). I proto věřím, že břicho z našeho míchání (písmen, slov a významů), pečení (článků) a nabízení (nadpisů, obrázků či perexu) nikoho bolet nebude.:-)

Já to říkám pořád. Kdyby si každej pořídil kočku, žádný hádky nebudou.

Líbilo se mi to.

Děkuji za komentář pane Jiří. Těší mě, že se Vám to líbilo a že mě berete jako kočkomila, je to milé.:-) Vidíte, já jsem tentokrát chlupáče z textu vynechal a přitom tam je pro ně skvělé místo. Děkuji za podnět, opravuji: "Jsme taková multikulti - sluníčkáři, kavárníci, i ti, co proti nim statečně bojují, údajně místo rytířů z Blaníku. Jsme pejskaři a kočkomilové, kutilové i sportovci. Jsme švejkové, havloidi, zemanobijci a poskoci knížete a jíme to, co nám Babiš přichystá. Jsme povaleči, pravdoláskaři i hrdinové. Ale snad vše děláme v rámci toho obohacení svých postojů, ideálů a kultur. Snad zásadně neničíme své kultury navzájem a snad je vlastně o co stát."